O týmu
Labyrint pro vás pod hlavičkou Instruktoři Brno pořádají:
DIVI (IS Brno)
Psycholog/psychoterapeut, občasný učitel i věčný student, sportovec i povaleč, především však člověk. Byl zplozen zjara, narodil se v neděli a vyrůstal živen nadějí, sny a láskou, radostí i žalem, vírou i pochybami. Dožil se úctyhodného věku devětadvaceti let a snaží se žít tak, aby nikomu neškodil, nedělal druhým věci, které sám nechce, byl užitečný. Rád tvoří, rád hraje, si hraje, se hraje, občas rád i jen tak je. V budoucnu by chtěl vytvořit vzácný výtvor - fungující rodinu. Zkrátka se pokouší o to aby jeho existence nebyla zbytečnou investicí…
JANINA (PŠL)
Na svět jsem se dostala přidušená, pravděpodobně pro to nesnáším malé uzavřené prostory, hlubší psychické následky to však (doufejme) nemá. V dětství o mě říkali že jsem chytrá jak rádio a i slovní hodnocení v 1. třídě obsahovalo vedle sebe slova “šikovná” ale “drzá”. Bavilo mě lézt na stromy a často jsem měla rozbitá kolena, později jsem energii směřovala již kreativněji - do závodního aerobiku, jako vedoucí kroužků až k zážitkovce a třeba taky do tance. Na SŠ jsem se zapsala opět jako “ta drzá”, snad ale zrovna díky výřečnosti jsem vystudovala psychologii. Ráda a často prožívám dramatické i humorné role na prknech co znamenají svět, ovšem zatím z pozice diváka, aktuálně sama studuji roli manželky v předmanželské přípravě.
KRIS (IS Brno)
Světlo světa spatřila na podzim roku 1986. Už odmala ráda pozorovala dění kolem sebe a svéhlavě (někdy až zarputile) se snažila přijít věcem na kloub. Zvídavou otázkou „A proč?“ vytáčela nejprve rodiče, později tety v jeslích a poté i paní učitelky. Krom zájmu o okolní dění postupně nacházela zalíbení v hračkách, výtvarném umění, hudbě, sportovních aktivitách, domácích zvířatech, jedincích opačného pohlaví, společenských akcích a cestování. Dnes jsou středobodem jejího zájmu děti, hlavně ty školou povinné. Jejich prostřednictvím se může vrátit v čase a znovu pozorovat svět dětskýma očima - se všemi jeho výzvami i nástrahami, se všemi jeho radostmi i starostmi, ve vší jeho pestrosti i nekonečné fantazii. A to ji baví…
BÓĎA (PŠL)
Narodil se jednu letní neděli, mírně přidušen. Snad proto strašně píše, nenaučil se pořádně ani jeden z pěti jazyků, které se od třetí třídy do konce vysoké naučit zkoušel, a již od jeslí se snaží hledat řešení problémů předkládaných druhými jako nezměnitelná fakta, čímž tehdy rozčiloval tety v jeslích a dnes shodně své nadřízené, podřízené i studenty (všechny shodně v brněnském univerzitním prostředí). Proč nenosí trička a nerad se holí není zřejmé, osamělé toulání po lesích během střední školy za to ale zřejmě nemůže. I když nepředpokládal, že by umřel výrazně starší než Wolker, je mu dnes už 30 a stále prospívá. V nejbližší době by chtěl přečíst knihu Maus a pořídit ovci, ve vzdálenější době pak… Kdo ví; má rád šířku a ta jej svádí od hloubky.
ATHAJ (IS Brno/PŠL)
Narozen v blížencích. Dětství strávil na sídlišti, v lese a na horách. Pubertu prožil v hospodě, zbytek času u počítače a nebo co nejdál od Brna. Jeho dožití se celých třech dekád je přisuzováno jeho nezměrnému apetitu: již přežil m.j. vypití vody z konvalinek, závislost na perníku, vysoké hory, fakultu informatiky, hinduismus i manželství. V tyto dny ke spatření v kanceláři a laboratořích při “dělání vědy” a (m)učení studentů, případně v dalekých krajích s fotoaparátem nebo na pódiu s basou; obojí proklatě nízko.